Evropská energetika vstoupila do nové etapy. Přechod na patnáctiminutový obchodní interval na denním trhu s elektřinou, který proběhl 30. září 2025, patří k nejvýznamnějším změnám posledních let. Hodinový interval byl dlouho považován za standard, avšak s rychlým rozvojem obnovitelných zdrojů, decentralizované výroby a dynamičtější spotřeby přestal potřebám trhu vyhovovat. Kratší interval přináší přesnější cenové signály, vyšší flexibilitu a umožňuje rychlejší reakce na výkyvy výroby i poptávky. Zároveň dochází ke sjednocení pravidel napříč Evropou, což zjednodušuje přeshraniční obchodování a podporuje likviditu trhu.
Změna navíc nebyla jednorázová. Patnáctiminutové intervaly se zaváděly postupně – nejprve v oblasti zúčtování odchylek, následně ve vnitrodenních aukcích a kontinuálním obchodování a nakonec také na denním trhu. Český trh tak v letech 2024 a 2025 prošel jednou z nejrozsáhlejších proměn své tržní infrastruktury. Kratší intervaly jsou dnes využitelné na všech přeshraničních profilech a celý proces si vyžádal rozsáhlé úpravy řídicích, databázových i obchodních systémů.
Patnáct minut jako stavební kámen nové flexibility
Zkrácení obchodního i zúčtovacího intervalu má přímý dopad na stabilitu elektrizační soustavy i efektivitu trhu. Reakce na odchylky jsou rychlejší, plánování výroby a spotřeby přesnější a cenotvorba lépe odráží skutečný stav systému. V prostředí, kde se výroba z obnovitelných zdrojů mění v závislosti na počasí často v řádu minut, jde o zásadní posun. Patnáctiminutový interval zároveň vytváří prostor pro technologická řešení, která byla při hodinovém kroku využitelná jen omezeně.
Na tuto změnu navazuje i další zrychlování trhu, například plánované zkrácení vnitrodenní přeshraniční uzávěrky obchodování na 30 minut před dodávkou. Energetický trh se tím dál přibližuje reálnému času a klade vyšší nároky na flexibilitu všech jeho účastníků.
Bateriové úložiště. Od doplňku k aktivnímu hráči trhu
Úprava tržních pravidel jde ruku v ruce s technologickým vývojem. Významnou roli v tomto procesu dnes sehrávají bateriová úložiště. To, co bylo ještě nedávno vnímáno především jako doplněk k fotovoltaickým zdrojům, se postupně stává jedním z klíčových pilířů stability a flexibility celé soustavy.
Bateriové systémy dokážou ukládat přebytečnou energii v době nízké poptávky a dodávat ji zpět do sítě v okamžicích, kdy ceny rostou. Jejich přínos však sahá mnohem dál. Pomáhají tlumit cenové špičky, překlenovat krátkodobé výpadky výroby a reagovat na mikrovýpadky, které mohou firmám způsobovat značné provozní škody. Díky patnáctiminutovým intervalům se provozovatelé úložišť mohou mnohem aktivněji zapojovat do tržních operací. Akumulace se tak mění v plnohodnotný obchodní nástroj – energii lze nakoupit při nízkých či záporných cenách a nabídnout ji zpět ve chvíli, kdy je potřeba. Úložiště tím přinášejí ekonomický efekt a současně podporují stabilitu sítě.
Chytré řízení, umělá inteligence a nová energetická logika
S kratšími tržními intervaly výrazně roste význam práce s daty, predikcí a automatizací. Moderní systémy řízení úložišť v reálném čase vyhodnocují vývoj cen, výrobu z obnovitelných zdrojů, odběrové špičky, meteorologická data i aktuální stav soustavy. Algoritmy dokážou rozhodovat o nabíjení a vybíjení baterií rychleji, než by byl schopen reagovat lidský operátor. Díky tomu lze zvyšovat výnosnost, snižovat rizika a zároveň přispívat ke stabilnímu provozu celé soustavy.
Stále důležitější roli hraje také správné dimenzování úložiště a nastavení jeho priorit. Pokud baterie slouží současně jako provozní záloha, nástroj pro ukládání přebytků z výroby a prostředek reakce na tržní ceny, musí mít vždy k dispozici dostatečnou kapacitu pro pokrytí mikrovýpadků. Právě inteligentní řízení s prvky umělé inteligence je klíčem k tomu, aby se jednotlivé funkce navzájem neomezovaly a celý systém fungoval spolehlivě.
Energetika míří k vyšší efektivitě i nižším nákladům
Patnáctiminutové obchodování, moderní úložiště a automatizace společně tvoří základní pilíře současné energetické transformace. Umožňují pružnější reakce na proměnlivou výrobu, přesnější tvorbu cen, lepší využití obnovitelných zdrojů a efektivnější řízení odchylek.
Český trh se díky těmto krokům postupně řadí mezi technologicky vyspělé evropské trhy a připravuje se na další fáze vývoje – rozvoj flexibility, komunitní energetiky, chytrého měření i nových modelů spotřeby a výroby. Kratší intervaly přitom nepředstavují pouze technickou úpravu. Jsou symbolem širšího posunu energetiky směrem k rychlejšímu, datově řízenému a ekonomicky efektivnějšímu fungování. Ukazují, že budoucnost energetiky se bude odehrávat spíše v minutách než v hodinách.
